|
|
|
Povahově labilní pes.
Publikováno: 13. 3. 2009
> Dobrý den,
> > byla jsem u Vás před necelým rokem na konzultaci s fenečkou jezevčíka (tygrovaný > trpaslík), tak jsem si říkala, že Vám napíši, jak to s námi momentálně vypadá. > > Pro připomenutí, můj tehdejší první email: > > > Dobrý večer, > > dneska se bohužel stalo to, že moje roční fenka trpasličí jezevčice pokousala > > > mého švagra, není to nějaké hluboké kousnutí, ale do krve bohužel je. Stalo se > > > to v situaci, kdy došel domů, ona na něj štěkala, on jí chtěl pohladit a ona > > kousla. > > > > Fenečku jsem si brala v jejich osmi měsících, už od začátku se jeví jako > > psychicky labilnější, nebo jak to nazvat. Má nadměrný strach z lidí, bojí se > > zvuků, máme problém s venčením. Doufala jsem, že se vše zlepší, když začneme > > chodit na cvičák, bohužel to však dopadlo tak, jak to dopadlo. Švagr se teď > bojí > > toho, že fenečka pokouše jeho děti. > > > > Četla jsem u vás na stránkách článek o agresivitě psů, nejsem si jistá tím, že > > > dělám něco špatně, fenka mě bere v pořádku, stejně tak mojí mámu i sestru. Má > > > prostě velký problém s muži. Nevěří jim, v případě, že se dostaví mužská > > návštěva, zaleze za postel a nevyleze. Jakoby se jí někdy něco stalo v > > souvislosti s muži. > > > > Chtěla jsem se zeptat, co s ní dělat? Švagr je velice nekompromisní, > samozřejmě > > by jí chtěl okamžitě utratit, ale ten pes za to prostě nemůže. > > > > Je možné za vámi dojet a poradit se? Nebo případně není nějaká možnost > ubytovat > > fenečku u vás? Mám obavu, že jsem na její výchovu krátká, je zde bohužel > problém > > s komunikací v rodině, nechápou, že i oni se musí snažit s Becky vyjít. > > > Fenečka již nikoho znovu nepokousala. Každopádně agresivita k mužům u ní stále > zůstává, má z nich prostě velký strach. Nyní bydlíme v bytě s rodiči, otec se > snaží získat si Beckyninu důvěru, bohužel se mu to zatím vůbec nedaří. Když > nejsem doma, tak se nechá hladit, neštěká na něj, jakmile však doma jsem, tak si > vyskakuje, vrčí na něj a štěká. Otec však zjistil poznatek, že se Becky opravdu > hodně bojí rukou. Když si s ní chceme hrát, lehne si na záda a začne se třepat. > Mám strach jestli nebyla chuděra týraná. Přesto si myslím, že je na tom > momentálně mnohem lépe, než byla na začátku. > Ještě donedávna měla Becky "útočiště" za postelí. Nyní jsme jí zabránily, aby se > tam schovávala a vyštěkávala od tam. > > Také jsme spolu řešili problematiku ohledně čůrání do postele. Ta se záhadným > způsobem vyřešila právě odstěhováním sestry s rodinou. Od té doby co tu nebydlí > se nic takového neopakovalo, že by si značila jejich postel kvůli tomu, že tam > spávala jejich fenka? Co se týče venčení jako takového, tak máme stále problémy, > sice se venku vyvenčí, ale trvá jí to, moc si sleduje co se kolem děje a jakmile > se vyčůrá, tak běží domů. V lese je to naprostý opak, běhá, je spokojená. Ovšem > do té doby než se objeví nějaký člověk. To ho obejde cca 10 metrovým obloukem. > Stále se jí snažím venku chválit. > > Zajímá mne taková maličkost. V září jsem Becky dala na 14 dní hlídat své > kamarádce. Becky jí znala, chodíváme s ní a jejím psem pravidelně do lesa na > procházky. Za celou dobu si na mě prý vůbec nevzpomněla a když jsem dorazila, > tak na mě začala štěkat, jakoby mne vůbec nepoznala. Nevíte čím to může být? > > Píši proto, abych Vám poděkovala za rady, které jste nám dal. Sice nám ten > "výcvik" jde velice pomalu, ale určité pokroky určitě děláme a já věřím, že > ještě nějaká maličkost se na Becky zlepší. Normální fenečka z ní, ale asi nikdy > nebude. Tento pátek již oslaví dva roky. > > Jen taková maličkost, podařilo se mi tu mojí tvrdohlavou potvůrku naučit sedni a > lehni. Kdyby jí tak šlo i to čůrání venku :o) > > S pozdravem. > Zatočilová POVAHOVĚ LABILNÍ PES Dobrý den, to štěkání na vás je pravděpodobně pro její slabou nervovou soustavu. Neunese v klidu, takovou událost a tak je z Vašeho příchodu celá říčná. Popřemýšlejte, zda to není podobné, jako v následující vzpomínce. Jednou jedinkrát jsem viděl velmi bázlivou fenu, jak za dobu 6 týdnů na svého pána zapomněla a nepřiblížila se k nám ani přes to, že jsme si ji výrazněj nevšímali a pili kafe. Ta fena se evidentně bála.*** |
|
Copyright © 2006 - 2024 Martin
|