Před časem jsme v naší DISKUZI řešili dotaz pisatelky. Ten, s mou odpovědí, dal pak vzniknout příspěvku v mé poradně dubnového PSA PŘÍTELE ČLOVĚKA.

Článek dále obsahuje:
20 BODŮ K ZAPAMATOVÁNÍ a VZKAZ závěrem.

Dobrý den,
moc Vás prosím o radu. Mám známého, který si před pěti lety přivezl roční fenu německého krátkosrstého ohaře. Bylo mi řečeno,že fenka byla do jednoho roku zavřená v kotci 1 m x 1 m a že když si ji přivezl domů,neuměla skoro chodit. Co se dělo do jejích tří let netuším,ale vím,že měla základní výcvik a chvíli pracovala jako myslivecký pes. Protože její majitel onemocněl,fena byla zavřená další dva roky v kotci (ale už v kotci prostorném se psí boudou). Nyní jsem se jí ujala já s tím,že bych jí chtěla změnit život a vrátit jí do mysliveckého života. Bohužel domů si jí vzít nemohu,protože mám doma dvanáctiletého kokra,který by jí kvůli své žárlivosti nesnesl. Proto za ní dojíždím. Erka je milá fenka,hodná,vděčná za každé pohlazení,ale bázlivá. Zafixovala se na mě,teď už svého majitele moc nebere. Když jí pustím z kotce,je šťastná a je pořád u mně. Ještě je na zahradě puštěná fena štěněte,která po ní jednou pořád skákala,až se po ní Erka ohnala (nedivím se jí). Ale to jsem na ní poprvé zařvala,protože ještě neznám její reakce a chování. Ona toho nechala a šla se schovat do svého kotce. První procházka byla taková,že se mi držela stále za patami. Druhou procházku jsem vzala kamaráda,kterého zná déle než mě a ještě jeho dva pointry. To už se ode mně pár metrů vzdálila (za stálého pobízení " vpřed ") a pak kopírovala pointry. Běhala za nimi a vůbec nevěděla proč. Došlo k prvnímu problému...kamarád jí vyválel ve sněhu. Vůbec ne hrubě,prostě myslel,že to vezme jako hru. Ona vstala,stáhla ocas a šla domu. To už jsem jí nezajímala ani já. On na ní volal,pak i naštvaně křičel a běžel za ní. Říkal,že pes si nesmí dovolit prostě odejít jen tak pryč. Tím procházka skončila. Při další procházce jsem šla s ní jen já. To už se ode mě vzdalovala za povelu vpřed asi 30 m. Pak přišel kamarád s pointry a jen co ho zahlédla,sebrala se a šla opět domu do kotce. To jsem na ní pískala a volala klidným hlasem,ale jen se po mně ohlédla a šla dál. Strach z něj byl silnější. Teprve tu fenu poznávám,ale mám za to,že když na ní nezvýším hlas a neuhodím jí,bude se mnou dobrá. Jenže...jak jí mám potrestat,když poslouchat umí,ale prostě asi nechce (Řeším to nyní ignorací a nechválím jí)? Jak jí mám vysvětlit,aby venku hledala zvěř a ne mi šla za patami? Připadá mi,že ten pes vůbec netuší,co má venku dělat. Že se cítí bezpečněji zavřená v kotci než se mnou venku. A co dělat s tím křikem? Jak jsem již zjistila,když na ní člověk křičí nebo jí potrestá,začne se ho bát už pořád,i když já na ní zařvala,co se ohnala po tom štěněti a nebojí se mi. Se mnou si hraje, pořád se lísá. Každý říká,že je to zkažený pes (bohužel za to mohou opět lidi) a že se jí mám vzdát,že do myslivosti už nebude. I když tomu třeba tak bude, chci jí dát šanci a zkusit to s ní. Jen nechci dělat chyby a proto Vás moc prosím,kde mám vůbec začít a co si o tom všem myslíte Vy?
Předem Vám mockrát děkuji za radu
V.T.

Dobrý den,
k feně se především chovejte tak, aby jste si ji co nejvíc získala. Chovejte se klidně a řešte vše s rozvahou. V žádném případě ji hned v začátcích vznikajícího vztahu neokřikujte. Pro váš klid, že v pro ni vypjaté chvíli nekousne, ji pořiďte a zvykněte na ochranný košík.
To, že se zpočátku od vás na vycházce neodběhne, bývá celkem běžná věc. Nejistý pes se bojí vzdálit. Vždyť Vás teprve poznává a neví, co si může dovolit. Kdo ví, co má za sebou. Postupně teprve získává jistoty a častým chozením a vašim pohodovým chováním, si zvykne.
Pokud budete chodit i nadále s kamarádem a jeho pointry na společné vycházky, tak se díky nim rychle přizpůsobí a začne se od vás vzdalovat postupně víc a více.***